Vyberte stránku

Když se člověk pro něco rozhodne, měl by jsi si za tím stát.
Když v sobě cití ty vnitřní pocity, měl by jim člověk věřit.

Já už jako malá holka cítila, že jsem něčím jiná než mé okolí. Ten pocit, ten evidentní pocit, že mi dotyčný nerozumí mívám do dnes častokrát, ale o tom to dnes není. Jde o to, že jsem našla TO, co mě číní šťastnou a co mě baví a díky čemu dokážu komunikovat na takové úrovni, že mě vlastně každý zná a rozumí mi. Je to skvělý.

Před dvěma dny jsme měla rozhovor s jedním kamarádem mé kamarádky, který si mě byl warmupově před nedávnem poslechnout v Cloud 9 Skybar v Hilton Hotelu, kde klasicky nebyl prostor na nějaký vřelý seznamovací pokec, takže jsme si jen podali ruce a ahoj. Náhodou jsme se tedy setkali u té mé kamarádky, kdy jsme se dali do řeči na téma, co vlastně všechno, je pro to potřeba. Ze zásady ráda tvrdím, že stačí jen zapálené srdce, ať už jde o cokoliv.
Nicméně jsem mu teda veškeré iluze zklazila tím, že jsem mu popsala můj pracovní týden, prohlásil že to vypadá všechno krásně, ale dělat by to nechtěl.

Každý má nějakou tu svou cestu. Ten smysl. Protože smysl je vždy v tom co milujeme. A co milujeme, tím žijeme.

Já miluju. Miluju toho spousty a pochopila jsem, že je potřeba přestat brát ohledy a ty sny žít. Tak žiju teď a tady a dělám to co miluju. A děkuju.

Za všechno.

Pin It on Pinterest